- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Tak s počítačovou 3D grafikou jsem si hrál docela dost a komplexní čísla tam opravdu nepotřebujete. Na všechno stačí obyčejná matice 4x4 reálných čísel.
Ano, ono to je v tom totiž schované. Násobení sloupcového vektoru [a,b] maticí 2x2 ve tvaru [[cos(x), -sin(x)],[sin(x),cos(x)]] (kterou tam máte při rotaci vždy v nějaké vhodné bázi někde schovanou jako submatici) je ve skutečnosti násobení čísla a+i*b komplexním číslem cos(x)+i*sin(x). Je to naprosto totéž, rozdíl je pouze ve formalismu.
Podle nadpisu jsem se těšil na obsah blogu, ale když jsem hned na začátku narazil na "Komplikace přišly, když se někdo pokusil spočítat délku úhlopříčky ve čtverci. Dnes víme, že je to odmocnina ze dvou krát délka strany" začaly mě jímat mdloby. Nevím jak vy, ale nás na ZŠ učili poučku pro výpočet úhlopříčky pravoúhlého trojúhelníku jako "součet čtverců nad oběma odvěsnami rovná se součtu čtverců nad přepononou". Tudíž délka úhlopříčky ve čtverci je odmocnina ze dvou krát druhá mocnina délky strany.
Koukám, že komplikace přišy a u někoho už zůstaly
No a protože odmocnina ze součinu je rovna součimu odmocnin, tak platí, že vaše odmocnina ze (dvou krát druhá mocnina délky strany) je totéž jako autorčina (odmocnina ze dvou) krát délka strany.
Komplexní čisla budou absolutní většině lidí k ničemu. Stejně jako většina vědomostí získaných ve škole. Školy pracují na tom principu, že nevědí co z nás bude (a většinou to nevědí ani sami žáci). Proto hustí do žáků spoustu věcí které jim k ničemu, krom všeobecného rozhledu, nebudou. Nicméně, až se člověk zaměří na svůj obor, bude mít jednak znalosti z daného oboru, jednak si bude schopen dát věci do souvislosti a i chápat jednodušší věci mimo svůj obor. Tohle platí pro všechny stupně vzdělání. Základní, střední i vysoké školy. Jen ten balast co se učíme na vysoké je specializovanější a je ho méně.
Lidé budou vždy pyskovat proti takhle širokému vzdělání. Někdo považuje za zbytečnost komplexní čísla (matematiku), jiný dějiny, další fyziku. Mají pravdu, pro ně to je skutečně zbytečné. Nicméně, lepší systém školství ještě nikdo nevymyslel. Většina lidí na střední neví co chce dělat a velké procento o tom nemá páru ani na vejšce. Učte pak někoho specifické vědomosti když neví co chce.
Podle mě jsou z lidského hlediska věci s reálnou hodnotou ty nejméně významné. Tím netvrdím, že pravda má imaginární hodnotu.
...jsem sym učitelky matematiky...to je téměř životní stigma...prošel jsem od 5. třídy matematickou třídou přes matematický gympl a animatika na VŠB ("baňa") nebyla dávačka...i když přímo řadu věcí nepoužiju,tak vypěstovaná schopnost myslet abstraktně mi pomohla mockrát a už i vydělala dost peněz...matika = kondice mozku....sama nestačí...musíte najít pro myšlení tržní uplatnění...ale jak ho máte, je jrho raketovým motorem...dnes lituju jen, že jsem ji nedřel daleko tvrději
No dávačka v matematických disciplínách na bani nebyla, ale profesoři, docenti a další pedagogové nás přesvědčili,že matematice učiti a ji pochopiti je nezbytné a prospěšné pro naši kůru mozkovou, aby byla použitelná. Po dobu mých studií měla,ale předpokládám, že má dodnes, katedra matematiky vysokou úroveň, bohužel v normalizační době někteří pedagogové byli odejiti, a to i přes vysokou snahu šéfa katedry a současně i rektora Prof. Hajkra se jejich setrvání na katedře nepodařilo obhájit. Souhlasím s Vámi, že vypěstovaná schopnost abstraktně myslet je velkou devizou pro profesionální život a to více či méně v jakémkoliv oboru.
Objevil jsem Váš blog až dnes a Vaše články se mi líbí.
Dovedete psát dostatečně přesně a přitom srozumitelně. Toto umění je dar. Přeji Vám vytrvalost a mnoho úspěchů v popularizaci matematiky na Vašem blogu.
Problém s matematikou vidím v tom, že přírodopis nebo zeměpis může studentům vykládat vystudovaný pedagog, u matematiky by to však měl být matematik a nejen pouhý pedagog. Protože přívést žáky k pochopení dokáže jen ten, který problematiku pochopil a ne jen nastudoval. Při dnešní převaze žen ve školství, bych rád věděl, kolik učitelek se v matematice vyzná aspoň natolik jako autor blogu.
Máte zcela pravdu, skutečně záleží na tom, kdo matematiku učí a také jak. Měla jsem dědečka - učitele matematiky, který když jsem tehdy soudružkou učitelkou byla ve čtvrté třídě prohlášena za neschopnou se matematice naučit, mě matematickými hříčkami nejen počítat naučil, ale vzbudil ve mě zájem o matematiku tak, že moje další vzdělávání bylo ve znamení matematiky a alespoň částečné pochopení této krásné vědy mi velmi pomáhá po celý pracovní život a to i přesto, že i když se více než 20 let zabývám oborem, který na první pohled matematiku "zdánlivě" nepotřebuje, tak jsem ráda, že tyto dovednosti jsem získala, usnadnily mi výrazně rozhodování při řešení pracovních problémů a úkolů.
K čemu jim bude? Naučí se místo okecávání i přemýšlet a neskončí s Alzheimerem. A kdyby uměli u maturity aspoň matiku ze zákaldní školy... Třeba trojčlenku, cache je na souřadnicích 15,5 stupňů, kolik je to stupňů a minut:
kéž by to bylo tak jednoduché a přímočaré. Tchán kdysi prováděl optimalizaci kolejové přepravy, vyhodnocoval ekonomiku nákladní přepravy pro celé Německé dráhy (DB) a uměl věci, na které já jenom zíral. A stejně skončil s Alzheimerem.
Asi takhle... Studentovi trvale udržitelné ekumenie nebude matematika k ničemu. Po absolutoriu ovšem nebude k ničemu on.
Problem se stredoskolskou matematikou je v tom, ze baziruje na prikladech misto vysvetleni principu.
Ja bych ty priklady nezavrhoval. Kdyz blbe spocitate most a on spadne, tak se taky nemuzete vymlouvat na to, ze postup byl dobre a stala se jen nepodsatna numericka chyba.